Před 100 lety

Před 100 lety byly Velikonoce v Československu významně ovlivněny náboženskými tradicemi a venkovským životem. Většina obyvatel byla hluboce věřící, a tak byla církevní oslava Velikonoc velmi důležitá. Kromě účasti na bohoslužbách byly součástí Velikonoc i půsty a modlitby. Lidé často Číst více…

Velký pátek

Velký pátek je jedním z nejdůležitějších dnů pašijového týdne, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a jeho utrpení za hříchy lidstva. Tento den je dnem smutku, pokání a ticha, protože věřící uctívají Ježíšovu oběť na kříži. V mnoha církvích Číst více…

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním dnem pašijového týdne a dnem mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí. Je to den, kdy křesťané čekají na Kristovo zmrtvýchvstání. Tento den je charakteristický tichém a klidu, protože se věřící připravují na velikonoční slavnosti. V kostelech Číst více…

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle je nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Během Velikonoční neděle se konají slavnostní bohoslužby, zpívají se písně a věřící se vzájemně obdarovávají. Podle křesťanské víry je to okamžik vítězství života nad smrtí a naděje pro všechny Číst více…

Modré pondělí

Modré pondělí je prvním dnem pašijového týdne a v některých regionech bývalo považováno za den odpočinku a půstu. Tradičně to byl den, kdy se nesmělo pracovat a lidé se věnovali spíše modlitbám a duchovnímu rozjímání.