Autor: gigi

  • Tuleň středomořský

    Tuleň středomořský (Monachus monachus) je malý mořský savec z čeledi tuleňovitých ze skupiny ploutvonožců. Jedná se o jediného zástupce rodu Monachus. Jeho domovem bylo kdysi celé Středozemní moře a přilehlé oblasti. Rybáři však v tuleních viděli konkurenci, která jim snižuje úlovky a tak je začali hubit, často velmi nevybíravými metodami. To vedlo k vymizení tuleně středomořského z velké části jeho původního areálu. Dnes je tuleň středomořský na pokraji vyhynutí. Poslední žijící tuleni jsou roztroušeni po celé oblasti Středozemního moře.

  • Tuleň leopardí

    Tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx), přezdívaný také mořský levhart, je druh ploutvonožce z čeledi tuleňovití (Phocidae). Jedná se o jediného zástupce rodu Hydrurga. Tento dravý tuleň se vyskytuje v mořích kolem Antarktidy od pobřežních oblastí přes souvislejší vrstvu ledových ker (pack ice) až po subantarktické ostrovy. Žije samotářsky. Jeho celková populace se v roce 2001 orientačně odhadovala na 35 500 jedinců (rozsah 10 900–102 600). Délka těla samců dosahuje ke 3,3 m, samice mohou měřit až 3,6 m a výjimečně snad i více. Po rypouši sloním se jedná o největšího ploutvonožce antarktických moří. Zbarvení srsti je protistínové: seshora tmavě šedé až namodralé, dole stříbrné. Celou srst pokrývají tmavé fleky.

  • Tuleň kuželozubý

    Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) je mořský savec z čeledi tuleňovití, jediný zástupce monotypického rodu Halichoerus. Může být dlouhý až 3,5 metru a může vážit až 315 kilogramů. Díky velmi silné tukové vrstvě dovede přežít v ledových vodách.Tuleni se přizpůsobí v podstatě jakékoli nabídce mořských ryb. Velké oči s relativně málo vyklenutou rohovkou jsou schopné celkem obstojně vidět i v zakalené vodě, ale rozhodujícími smysly, na nichž závisí úspěšnost lovu, jsou čich a sluch. Dokonce i slepí tuleni dovedou bez obtíží lovit.

    Tuleni nemají žádné vnější ušní boltce. Jejich vnitřní sluchové orgány jsou tak citlivé, že jim účinně pomáhají při pronásledování ryb. Tuleň může při potápění zvukovody uzavřít a opět je otevřít při vynoření. Je dost pravděpodobné, že tato zvířata používají při lovu podobný echolokační systém jako delfíni.

    Také hmatové vousy kolem tlamy jsou vysoce citlivé. Zachycují jemné pohyby vody, které vytváří plovoucí kořist, podle nich ji pak tuleň může vypátrat.

    Jakmile tuleň kuželozubý objeví rybu, začne ji pronásledovat, přičemž se uplatní jeho rychlost i obratnost. Jelikož tulení krev obsahuje velké množství hemoglobinu (červeného krevního barviva, které po těle rozvádí kyslík), vydrží pod hladinou bez nadechnutí až dvacet minut.

  • Tuleň obecný

    Tuleň obecný (Phoca vitulina) je druh ploutvonožce, který se vyskytuje v pobřežních oblastech severní polokoule od mírného až po polární pás mimo oblasti s trvalým zaledněním. V Atlantiku oblast výskytu druhu sahá od Francie přes Spojené království po Skandinávii a Špicberky, pokračuje na západ přes Island a Grónsko k pobřeží Severní Ameriky. V Tichém oceánu druh obývá západní pobřeží Severní Ameriky od Kalifornského poloostrova po Aljašku, a areál rozšíření pokračuje na západ přes Japonsko k severovýchodní Asii. Jedná se vůbec o nejrozšířenějšího ploutvonožce na světě. Jeho nejbližším příbuzným je tuleň pacifický, se kterým společně utváří rod Phoca. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 odhadoval celkovou populaci tuleňů obecných na něco kolem 315 000.